Často se mě lidé ptají, proč jim nezafungovala například izolace provedená samotnou nopovou fólií. Ze své podstaty fungovat ani nemůže, jelikož jde o ochranou/krycí vrstvu hlavní hydroizolace.
V takovém případě nastane problém, že se za touto folii drží nasycený vlhký vzduch a pomalu dochází k rozpadu ložné a styčné spáry. Následně k rozpadu samotného zdicího materiálu. Moje zkušenost je neměnná… tato technologie nefunguje.
A nyní k samotnému objektu! Na fotkách vidíte objekt, u kterého byla provedena sanace za pomoci nopové fólie, která byla do 1,5 m vysypaná porézním kamenivem (takzvaným kačírkem). Co se děje v takto neodborně provedené sanaci? Voda stékající po povrchu a srážková voda formou dešťů, nebo sněžení nám pomaličku vtéká, až k základové spáře, jelikož jí tato cesta byla umožněna. A to díky zmíněnému poréznímu násypu a samotnou nopovou fólií.
Dále drenážní zatrubnění je samo o sobě velmi specifická činnost a velmi sofistikovaná soustava. Bohužel již nikde se nedočteme že po 10 metrech ležaté drenážní větve by měl být tzv revizní kus, dále že celá drenážní soustava by měla být zabalena v geotextílii. Drenáž jako taková má zmírňovat tlak vody na základy a hydroizolaci. Pokud však někdo zasype drenáže porézním matriálem až k základové spáře, tak si sám dobrovolně veškerou srážkovou vodu pouští k základové spáře. Tento fakt může mít negativní vliv na samotnou statiku domu. Drenážní soustava není vhodná pro každý objekt zde velké, opakuji velké POZOR.
Všem doporučuji nejdříve zvážit, kam se drenáž napojí. Není možné ji napojit do kanalizace nebo k dešťové vodě. Protože v případě zasycení jakékoliv z těchto kanalizací dojde zaplavení drenážní soustavy. Co se pak děje v tomto místě? Samozřejmě dochází k zaplavání základové spáry, a to má přímý vliv na statiku budovy.
Objekt na fotkách se potýká s běžným problémem a to, že skrze takto neodborně provedenou sanaci do objektu začala stékat voda. To vedlo k tomu, že se objekt začal pohybovat a nyní jsou vidět na fasádě trhliny. Takže použití nopové fólie s drenážní soustavou je opravdu metoda nevhodná.
Jak probíhala oprava této špatně udělané sanace? Po vykoupání a demontáži celé této nelogicky navržené soustavy, došlo ke zpevnění zdiva za pomocí těsnící malty (Oxal RM L). Následně byla provedena chemická clona. Objekt nebylo možné podříznout, a tak byla použita tlaková injektáž za pomoci injektážního krému (Oxal HSC).
Po důkladném vyzrání byla provedena penetrace hydroizolační stěrky (Nafuflex). A následně byla celá stěna dotažena identickým materiálem hydroizolační stěrky. Objekt je nyní zasypáván, přičemž už bylo prokázáno, že do objektů žádná voda neproudí.
Pokud tedy chcete dělat sanaci objektu, dělejte jí s rozvahou. Uvědomte si, že neodborný zásah vám vše jenom prodražuje. Teď nemluvím o vykopání a položení samotné hydroizolace, ale o následcích, které vzniknou ze špatného provedení sanace. Voda, která vzniká do objektu způsobuje plísně, houbové zárodky, láká hmyz, zvyšuje náklady na otop a nadále může ovlivňovat statiku budovy.
